Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyšetření vegetativního systému u dědičné neuropatie
Jílková, Daniela ; Horáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Cíl: Cílem diplomové práce "Vyšetření vegetativního systému u dědičné neuropatie" je posoudit úroveň zdatnosti, míru pohybové aktivity, kvalitu vegetativních funkcí u pacientů s dědičnou neuropatií Charcot Marie Tooth a dále posouzení vzájemných vztahů těchto parametrů především s ohledem na ovlivnění případnou přítomností vegetativní neuropatie i s přihlédnutím k vyhodnocení neurologické symptomatiky vyšetřovaných. Východiska: O existenci vegetativní neuropatie u pacientů s CMT se příliš nehovoří, ačkoliv byla zmíněna již při prvním popisu choroby. Metody: Sedmnáct probandů podstoupilo vyšetření zátěžovým testem, vyšetření variability srdeční frekvence, šestiminutový chodecký test, ohodnocení pomocí CMT Neuropathy Score a Overall neuropathy disability scale a vyplnění dotazníku IPAQ. Výsledky: V souboru pacientů s CMT jsme prokázali známky autonomní neuropatie, signifikantní pokles vykazuje především vysokofrekvenční část spektra variability tepové frekvence. U pacientů s autonomní neuropatií jsme prokázali nízkou zdatnost a funkční kapacitu, sklony k nadváze a hypertenzi. Zjištěná korelace autonomní neuropatie a neurologického postižení byla velmi slabá. Závěry: U pacientů s hereditární motorickou a sensitivní neuropatií CMT nacházíme také neuropatii autonomního nervového systému, která ovlivňuje...
Vyšetření vegetativního systému u dědičné neuropatie
Jílková, Daniela ; Horáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Cíl: Cílem diplomové práce "Vyšetření vegetativního systému u dědičné neuropatie" je posoudit úroveň zdatnosti, míru pohybové aktivity, kvalitu vegetativních funkcí u pacientů s dědičnou neuropatií Charcot Marie Tooth a dále posouzení vzájemných vztahů těchto parametrů především s ohledem na ovlivnění případnou přítomností vegetativní neuropatie i s přihlédnutím k vyhodnocení neurologické symptomatiky vyšetřovaných. Východiska: O existenci vegetativní neuropatie u pacientů s CMT se příliš nehovoří, ačkoliv byla zmíněna již při prvním popisu choroby. Metody: Sedmnáct probandů podstoupilo vyšetření zátěžovým testem, vyšetření variability srdeční frekvence, šestiminutový chodecký test, ohodnocení pomocí CMT Neuropathy Score a Overall neuropathy disability scale a vyplnění dotazníku IPAQ. Výsledky: V souboru pacientů s CMT jsme prokázali známky autonomní neuropatie, signifikantní pokles vykazuje především vysokofrekvenční část spektra variability tepové frekvence. U pacientů s autonomní neuropatií jsme prokázali nízkou zdatnost a funkční kapacitu, sklony k nadváze a hypertenzi. Zjištěná korelace autonomní neuropatie a neurologického postižení byla velmi slabá. Závěry: U pacientů s hereditární motorickou a sensitivní neuropatií CMT nacházíme také neuropatii autonomního nervového systému, která ovlivňuje...
Vliv řízeného tréninku na habituální pohybovou aktivitu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu
Sodomková, Gabriela ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Vliv řízeného tréninku na habituální pohybovou aktivitu pacientů s diabetes mellitus 2. typu" ve své teoretické části pojednává o onemocnění diabetes mellitus 2. typu (DM2T), jeho komplikacích a možnostech léčby. Zdůrazněna je pohybová terapie jako hlavní nefarmakologický prostředek ovlivnění inzulínové rezistence. Uvádíme zde základní zdravotní aspekty pohybové aktivity, obecná doporučení i konkrétní sportovní aktivity vhodné pro jedince s DM2T. Upozorňujeme i na možná rizika spojená s pohybem. Zvláštní pozornost věnujeme habituální pohybové aktivitě, čímž míníme energetický výdej v rámci běžných denních aktivit. Cílem praktické části této práce bylo zmapovat úroveň habituální pohybové aktivity pacientů s DM2T a objasnit, jaký vliv má na její realizaci trénink na bicyklových ergometrech. Zabývali jsme se také vlivem pravidelného pohybového režimu na základní zdravotní ukazatele - tělesnou zdatnost a antropometrické parametry. Do výzkumu bylo zařazeno 20 pacientů s DM2T, u kterých byla ukončena terapie inzulínem, a v současnosti jsou léčeni perorálními antidiabetiky a režimovými opatřeními. Ke sledování habituální pohybové aktivity jsme použili krokoměry a Mezinárodní dotazník pohybové aktivity IPAQ. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.